Prázdnota hlubin
Blouzním ze zimy
Má plavba - potopa
Odpusit se zloby
Můj ponor v hlubinách
Zrozením roztrhal jsem světlo
Zakázal jsem Slunce, a ty zapomeň
Stíny s touhou beze slov
Pojď ke mně blíž
Pojď ke mně blíž, dotkneš se, zblázníš se
Pojď ke mně blíž, cítíš to, ztrácíš se
Tiše jen sníš o životě
Tiše jen sníš o životě, mezi řádky
Ptáš se na otázky, kde je ráj?
Odliv
Ten den
Kdy kořist vyhubí lovce
Kdy tma ustoupí mlze
Kdy matky zapomenou jména svých dětí
Ten den
Kdy strom i z betonu vzroste
Kdy nebe klesne na tvé ruce
Kdy nestihneš svůj východ Slunce…poslední
Jak jsi prožil ten svůj den?
Kam jsi vložil ten svůj sen?
Můžeš změnit víc než den
Než opustíš tuhle zem.
Jak’s to prožil? Co jsi ztratil? Co jsi změnil?
Výkřiky traumat
Uvnitř černý tváře
Perly jsou na dně
Obrysy svatozáře
Jednou políbí tě
Uvnitř černý tváře
Svině jsou nahoře a ty zas dole
Čas se kroutí, v mysli bloudíš,
Slunce se bortí nad obzorem
Výkřiky traumat a zpěvy hyen
Čas se kroutí, carpe diem.
V těle a zemi
Ztrácím se bohům,
s nevědomím za deště.
Topím se v iluzi, že přijde.
Stmívá se na věčnost.
Ztrácím se v zemi,
S vědomím, že skončím.
Neposlouchám peklo.
Odcházím na věčnost.
Dívám se, dívám, na Tebe
(padaj kyselý deště)
Co z tvé schránky dojde do nebe
(a stejkaj ti po tváří)
Kosti, svaly, pot a pach?
(rozpouštěj se emoce)
Projde-li tam i tvůj strach?
Cítíš to na tváři? kyselý deště. V mlze pak zazáří.
Polibky iluzí. Copak to nevidíš, copak to necítíš?
Jsme v těle, pak v zemi.
Brod, blud a strach,
Hnus, pot a pach,
Naděje umírá v iluzích,
zachovej vzpomínky!
Ztrácím se v tobě (padaj kyselý deště)
S vědomím a láskou (a stékaj ti po tváři)
Usmívám se, přichází věčnost. (rozpouštěj se emoce)